Mzdy - Změny ve mzdách v roce 2009

vydání: 20090128 - verze: 11


Nemocenského pojištění

Zásadní změny do oblasti nemocenského pojištění přinesla účinnost zákona č. 187/2006 Sb. od 1.1.2009.
Změny v oblasti účasti na pojištění se promítnou v modulu mzdy v novém číselníku činností a rozdělení zaměstnanců podle druhu pojištění a dále v novém tiskopise Oznámení o nástupu do zaměstnání.

Novému číselníku činností a rozdělení zaměstnanců podle druhu pojištění se věnuje samostatný článek Mzdy - Aktualizace k novým Oznámením o nástupu do zaměstnání

Změny ve výplatě dávek se promítnou v novém způsobu zadávání složky Nemoc, kterou se bude nově počítat náhrada při dočasné pracovní neschopnosti a dále v novém tiskovém formuláři Příloha k žádosti o ND, která se bude přikládat k žádosti o nemocenské dávky.


Náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN)

Zadání

K evidenci dočasné pracovní neschopnosti - nemoci se nadále používá mzdová složka Nemoc. Pouze v některých dále popsaných specifických případech se použije jiná složka. Dále popsaný systém platí pro zaměstnance, kteří mají v poli Druh pojištění nastaven typ Nemocenské pojištění nebo Zaměstnání malého rozsahu (dále ZMR).
Také způsob zadání složky Nemoc zůstává téměř stejný.
Po výběru složky Nemoc v poli Mzdová složka vyplňte datumy Platnost od Do podle doby kdy trvala nepřítomnost zaměstnance. Pole Do se nevyplňuje, pokud nemoc pokračuje přes přelom období.
V poli Likvidace od Do vyplňte datumy od kdy do kdy zaměstnanec předložil doklady potvrzující nárok na nemocenskou dávku resp. náhradu. Do pole Dnů a Hodin se automaticky dopočítají kalendářní dny a hodiny nemoci.
V poli Práce neschopen od je vyplněn začátek dočasné pracovní neschopnosti, a to i v případě, že nemoc přechází z období do období.
Do pole Základ se nově doplní průměrný hodinový výdělek. Předpokladem pro doplnění průměru je jeho výpočet funkcí Mzdy|Uzávěrka v každém třetím období čtvrtletí. Průměrný výdělek je možné doplnit do pole Základ ručně. Do pole Hodiny náhrady systém doplní počet hodin, které připadají jako pracovní dny nebo svátky od čtvrtého pracovního do 14. kalendářního dne (pokud nemoc neskončila dříve) při pracovním režimu pondělí až pátek. Pokud zaměstnanec pracuje v jiném pracovním režimu, je nutné počet hodin upravit podle skutečného rozvrhu pracovní doby. Pokud pracovní neschopnost trvala 14 nebo méně dní a zaměstnanec v poslední den nemoci po ukončení neschopnosti ještě pracoval, je nutné hodiny náhrady o odpracovaný počet hodin snížit.
Vybrané dny náhrady se zobrazí v poli Poznámky.
V poli Dny náhrady se přednastaví číslo 14, předpokládaný počet dní, po které náleží náhrada. Hodnota v tomto poli se snižuje jen ve specifických případech.
Do pole První den je možné zadat kolik hodin první den zaměstnanec odpracoval, než byl uznán práce neschopným. Hodiny zadané v tomto poli se zahrnují do počtu odpracovaných hodin a nekrátí se o ně měsíční mzda.
Obdobně Poslední den udává kolik hodin zaměstnanec odpracoval v poslední den nemoci, pokud po ukončení neschopnosti ještě pracoval. Hodiny zadané v tomto poli se zahrnují do počtu odpracovaných hodin a nekrátí se o ně měsíční mzda.
Do pole Neschopenka doplňte číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti resp. OČR.
Do pole Doklad doplňte číslo dokladu přidělené podle zavedeného systému evidence.

Výpočet

Při výpočtu mzdy se z údajů složky Nemoc spočítá částka náhrady při dočasné pracovní neschopnosti. V případě druhu pojištění ZMR se posuzuje, zda bylo dosaženo rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění. Pokud částky nebylo dosaženy, nárok na náhradu nevzniká.

Průměrný hodinový výdělek je redukován pomocí redukčních hranic obdobně jako denní vyměřovací základ při výpočtu dávek nemocenského pojištění. Výše redukčních hranic je zobrazena v dialogu Mzdy|Nastavení - karta Zdravotní - volba v poli Redukční hranice: Náhrada při DPN. Z redukovaného průměrného hodinového výdělku se vypočte 60% (sazba náhrady při DPN) a výsledek se dále násobí počtem hodin náhrady. Výsledná částka náhrady se zaokrouhlí na celou korunu nahoru. O způsobu zaokrouhlení pojednává dále uvedený odstavec Zaokrouhlování. Po výpočtu náhrady se ve výsledných složkách vytvoří složka Náhrada při DPN, která je obdobou složky DNP Nemoc. Do složky Nemoc se doplní do pole Částka výsledná částka náhrady, do pole Sazba hodinová sazba náhrady. Do pole Poznámky se doplní druh pojištění. Kompletní přehled o vyplacených náhradách při DPN poskytuje tiskový formulář Náhrada při DPN.

Po změně údajů ve složce Nemoc je nutné provést nový výpočet mzdy.

  

Zvýšená náhrada při DPN

Podle §192 odst. 3 zákoníku práce je možné poskytnout zaměstnanci kromě zákonné minimální náhrady mzdy vyšší náhradu mzdy až do výše průměrného výdělku. Tuto zvýšenou náhradu je možné zadat pomocí mzdové složky Náhrada při DPN - zvýšená. Dále viz popis složky Náhrada při DPN - zvýšená.

Snížení náhrady při DPN

Pokud se podle předpisů nemocenského pojištění (§ 31 zákona č. 187/2006 Sb.) snižuje výše nemocenského na 50%, snižuje se také výše náhrady mzdy o 50%. Náhradu za DPN může zaměstnavatel také snížit nebo odebrat, poruší-li zaměstnanec povinnosti dočasně práce neschopného v prvních 14 dne trvání. V tom případě se místo složky Nemoc použije jiná mzdová složka s typem složky Nemoc, do které se (v dialogu Mzdy|Mzdové složky - vyběr složky a tlačítko Upravit) v poli Sazba zadá procento, o které se má částka složky zkrátit. Při krácení o 50% je možné použít mzdovou složku Nemoc snížená o 50%. Při snížení o jiné procento je možné vytvořit obdobnou složku s tímto procentem v poli Sazba.

Nemoc způsobená úmyslně
Pokud si zaměstnanec způsobil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně, nemá nárok na náhradu při DPN ani dávku nemocenského pojištění. Pro evidenci této nemoci je nutné použít mzdovou složku Nemoc způsobená úmyslně.

Zaokrouhlování

Průměrný hodinový výdělek je při redukci v redukčních hranicích a při výpočtu hodinové sazby v 60-tiprocentní výši vyjádřen v zákonné měně, tedy v korunách a haléřích. Způsob zaokrouhlování na haléře žádný právní předpis nestanoví. Pro mzdové účely je obvyklé zaokrouhlení nahoru.

Redukční hranice pro redukci průměrného hodinového výdělku jsou nastaveny v dialogu Mzdy|Nastavení - karta Zdravotní - volba v poli Redukční hranice - Náhrada při DPN. Výchozí nastavení zaokrouhluje při výpočtu redukovaného průměrného hodinového výdělku na haléře nahoru. Obdobně se zaokrouhluje v případě výpočtu hodinové sazby jako 60% z redukovaného průměrného hodinového výdělku náhrady a také násobek této hodinové sazby se zadaným počtem hodin náhrady. V dialogu Nastavení na kartě Zdravotní lze tlačítkem Nastavení zaokrouhlení nastavit způsob zaokrouhlování v těchto případech na haléře nahoru nebo na haléře. Celková výše náhrady ve složce Náhrada při DPN (po případném přičtení obdobně zaokrouhlené částky náhrady za první 3 pracovní dny při karanténě) se zaokrouhlí na celé koruny nahoru dle ustanovení § 142 odst. 2 zákoníku práce. Rozdíl způsobů nastavení zaokrouhlení na haléře je vzhledem k tomuto zaokrouhlení na koruny nahoru zanedbatelný.


Oprava částky Náhrady při DPN

Pokud dojde k nutnosti úpravy vyplacené částky náhrady např. v případě dodatečného snížení nebo odebrání náhrady nebo chybně zadaného počtu hodin nebo průměrného výdělku náhrady je možné použít složku Náhrada při DPN - oprava. Částka této složky je zahrnuta do výpočtu, příkazu, zaúčtování a tiskových formulářů obdobně jako složka Náhrada při DPN.


Zaúčtování náhrady při DPN

K zaúčtování částek náhrady při DPN slouží dvě mzdové složky. První je přímo složka Náhrada při DPN a druhou je složka Náhrada při DPN - náklad. Do zaúčtování dále vstupuje složka Náhrada při DPN - oprava, která automaticky přebírá nastavení složky Náhrada při DPN. V dialogu Mzdy|Zaúčtování mezd na kartě Nastavení složek je možné u těchto složek nastavit předkontaci a parametr účtování na střediska. Při přechodu na kartu K zaúčtování nebo klepnutím na tlačítko Zaúčtovat se sečtou složky Náhrada při DPN a Náhrada při DPN - oprava. Polovina celkové částky zaokrouhlená na korunu nahoru se účtuje podle nastavení složky Náhrada při DPN. Druhá polovina se účtuje podle nastavení složky Náhrada při DPN - náklad. Při účtování na střediska je případné zaokrouhlení ve výši 0,50 Kč zahrnuto do částky prvního účtovaného střediska.


Další informace naleznete na stránkách MPSV Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od 1. ledna 2009
 

 

Další změny v oblasti nemocenského pojištění

Nemoci, PPM a OČR pokračující z roku 2008 do roku 2009

O nárocích na dávky, které vznikly před 1. 1. 2009 se bude rozhodovat podle předpisů účinných před 1. 1. 2009. Dávky, na které vznikl nárok před 1. 1. 2009 a tento nárok trvá po 31. 12. 2008, vyplácí po 31. 12. 2008 po dobu nejvýše jednoho roku ten, kdo byl příslušný k výplatě těchto dávek ke dni 31. 12. 2008.

Při vytvoření mzdové složky Nemoc, OČR nebo PPM v roce  2009 s datem v poli Práce neschopen od nižším než 1.1.2009 automaticky pokračuje výpočet a výplata dávky obdobně roku 2008. Vyměřovací základ z roku 2008 je automaticky přepočítán podle nový redukčních hranic.

 

Nemoc nebo PPM z ochranné lhůty začínající v roce 2008

Pokud nemoc nebo PPM začne v roce 2009 z titulu ochranné lhůty, která začala běžet ještě v roce 2008 (při skončení poměru do 30.12.2008), vyplácí DNP zaměstnavatel, pokud byl na konci roku 2008 velkou organizací. Pro výpočet dávky je nutné do mzdové složky Nemoc resp. PPM vyplnit pole Likvidace od a Likvidace do. Do pole Základ zadat částku neredukovaného denního vyměřovacího základu a do pole Poznámky zadat text: Ochranná lhůta 2008. V případě nemoci by v poli Nižší sazba měla být hodnota 60. Při výpočtu by se měla vytvořit složka DNP Nemoc resp. DNP PPM. K takového nemoci resp. PPM se nepředkládá Příloha k žádosti o nemocenské dávky.

 

Nemoc se začátkem 1.1.2009

Při zadání nemoci 1.1.2009 se zobrazí dotaz, zda jde o pokračování nemoci z roku 2008. Pokud nemoc pokračuje do roku 2009, pokračuje ve vyplácení dávky zaměstnavatel, pokud byl v prosinci 2008 velkou organizací. V tom případě do pole Práce neschopen od zadejte datum začátku nemoci. Nebude proveden výpočet náhrady při DPN, ale výpočet dávky nemocenského pojištění. Denní vyměřovací základ bude při výpočtu dávky zjištěn z přecházející likvidace dávky.
Pokud nemoc skončila 31.12.2008 a zaměstnanec je uznán práce neschopným znovu od 1.1.2009, jde také o pokračování původní nemoci.

 

Karanténa

Pro evidenci karantény se používá složka Karanténa s typem složky Nemoc. Při zadání složky Karanténa se postupuje obdobně jako u složky Nemoc. Do pole Hodiny náhrady se zadávají hodiny od 4. pracovního dne do 14. kalendářního dne nebo do konce karantény, pokud nastane dříve. Při výpočtu mzdy se zobrazí dotaz na počet hodin v prvních 3 pracovních dnech trvání karantény. Do pole Částka se spočítá náhrada celkem (za hodiny v prvních 3 pracovních dnech i za hodiny v poli Hodiny náhrady. Náhrada se u karatnény stejně jako u nemoci počítá pouze u druhu činnosti Nemocenské pojištění a Zaměstnání malého rozsahu. Při výpočtu se vytvoří složka Náhrada při DPN, kde jsou v poli Hodiny celkové hodiny náhrady za první 3 pracovní dny i následující pracovní dny v prvních 14 kalendářních dnech. V poli částka je celková částka náhrady. V tiskovém formuláři Náhrady při DPN se hodinová sazba, hodiny a částka za první 3 pracovní dny samostatně neuvádějí.

 

Práce v době DPN a OČR

Zaměstnanec může odpracovat část směny v den uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo OČR. Obdobně může pracovat část směny v poslední den po ukončení DPN nebo OČR. Pokud zaměstnanec v době trvání DPN nebo OČR vykonává práci v jiný den než první nebo poslední, nemá nárok na náhradu při dočasné pracovní neschopnosti ani nárok na nemocenské nebo ošetřovné. Zaměstnavatel i zaměstnanec je povinnen takové dny vyznačit na dokladech o DPN a OČR, které odevzdávají orgánům sociální správy. Tuto skutečnost je nutné promítnout i do zadaných mzdových složek. Je nutné složku Nemoc nebo OČR ukončit ke dni, který předcházel výkonu práce v době trvání DPN resp. OČR a pro pokračování vytvořit novou složku Nemoc (resp. OČR) začínající po dni, kdy zaměstnanec pracoval.
V případě nemoci je nutné v této nové složce Nemoc v poli Práce neschopen od vybrat datum skutečného začátku pracovní neschopnosti. Do pole Dny náhrady se zadá kalendářní počet dní, které zbývají ze 14 dní náhrady po odečtení dnů trvání předchozí složky Nemoc a dnů výkonu práce v době DPN. Pokud k takovému přerušení DPN dojde po 14 dnech trvání v době poskytování nemocenské, zadá se do pole Dny náhrady 0. Do pole Poznámky se zapíše text Pokračování nemoci.
V případe OČR je nutné v této nové složce OČR v poli Práce neschopen od vybrat datum začátku pracovní neschopnosti a do pole Dny dávky zadat kalendářní počet dní, které zbývají ze 9 (resp. 16) dní po odečtení dnů trvání předchozí složky OČR a dnů výkonu práce v době OČR. Pokud k takovému přerušení OČR dojde po 9 (resp. 16) dnech trvání OČR postupuje se obdobně přerušením složky OČR - neplacená.

Tímto způsobem je zajištěno správné krácení složek vzhledem k odpracované době např. u měsíčních mezd a správné vykazování dnů omluvené absence pro určení rozhodného období pro Přílohu k žádosti o nemocenské dávky a také pro ELDP.

 

Peněžitá pomoc v mateřství

Doba peněžité pomoci v mateřství se pro účely ELDP považuje za vyloučenou dobu pouze do dne předcházejícího dni narození dítěte. Nově je tedy nutné složku PPM k tomuto datu ukončit a pro období od dne narození dítěte dále pokračovat složkou Rodičovská dovolená. Složka Rodičovská dovolená se používá až do 3 let věku dítěte, pokud zaměstnankyně neukončí rodičovskou dovolenou dříve. Pokud po dovršení 3 let dítěte naopak požádá o další neplacené volno, složka Rodičovská dovolená se ukončí a pokračuje se složkou Prac.volno-péče o dítě 3-4 let. Dobu pobírání PPM není od roku 2009 nutné evidovat ani v dialogu Vyřazení, který se otevírá v dialogu Pracovní poměr.

 

Neplacené volno

   V příloze k žádosti o dávky nemocenského pojištění se budou vykazovat údaje pro výpočet dávek - vyměřovací základy a vyloučené doby podle § 18 odst. 8 ZNP v rozhodném období. Do vyloučených dob se od roku 2009 nezahrnují kalendářní dny "neplacené dovolené", tj. pracovního volna, na které nemá zaměstnanec nárok podle žádného předpisu, o které musí zaměstnavatele požádat, a zaměstnavatel je může, ale také nemusí poskytnout. Jde např. o pracovní volno poskytnuté po skončení rodičovské dovolené zpravidla až do 4 let věku dítěte. Pro tato období se obvykle ve Variu používají mzdové složky s typem složky Neplacené volno nebo Neplacené volno s doplatkem ZP.  Při aktualizaci bude vlastnost Omluvená absence těchto složek nastavena na Ne. Díky tomu se nebudou do vyloučených dob zahrnuty.

   Pokud rozhodné období bude zasahovat do roku 2008 musí se tyto dny posuzovat již podle nového ZNP zpětně. Mohou vzniknout dva problémy:

1. složka s typem Neplacené volno byla použita na pracovní volno, na které měl zaměstnanec ze zákona nárok. V tomto případě je nutné převést tuto složky na typ složky, která je omluvenou absencí. Jde např. dny pracovního volna na stěhování, svatbu apod., na které má zaměstnanec nárok podle Nařízení vlády 590/2006 Sb.

2. na pracovní volno, na které neměl zaměstnanec nárok ze zákona byla použita složka, která má nastaven parametr Omluvená absence na Ano. Jde např. o složku Rodičovská dovolená, která je nesprávně použita pro období pracovního volna po skončení rodičovské dovolené od 3 až do 4 let věku dítěte. V tom případě by toto pracovní volno mělo být rozděleno na dvě složky s odpovídajícím nastavením parametru Omluvená absence.

Další informací naleznete na stránkách ČSSZ Nový zákon o nemocenském pojištění

 

Sociání pojištění

Zvýšení maximálního vyměřovacího základu

Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění v roce 2009 činí 1 130 640 Kč. Je to 48násobek průměrné mzdy, která pro rok 2009 činí 23 555 Kč.


Doplatek příjmu po skončení ZMR

Pokud po ukončení zaměstnání malého rozsahu dojde k dodatečnému vyplacení příjmu, považuje se tento příjem za příjem posledního období trvání ZMR. Při výpočtu se zjišťuje, zda v období ukončení ZMR bylo dosaženo rozhodného příjmu. Pokud nebylo, dojde k dopojištění příjmu z posledního období společně s dodatečně vyplaceným příjmem, pokud celková částka dosáhne rozhodného příjmu.


Sazby pojistného

Zaměstnanci s druhem pojištění Nemocenské pojištění (nebo Zaměstnání malého rozsahu, pokud dosáhnou rozhodného příjmu) platí pojistné ve výši 6,5%. Zaměstnavatel za tyto zaměstnance odvádí 25%.

Zaměstnanci s druhem pojištění Důchodové pojištění, pokud dosáhnou rozhodného příjmu platí pojistné ve výši 6,5%. Zaměstnavatel za tyto zaměstnance odvádí 21,5%.

Odvod pojistného

Odvod pojistného na sociální pojištění se v roce 2009 nadále snižuje o vyplacené dávky nemocenského pojištění z pojistných událostí, které pokračují z roku 2008 do roku 2009 a nově o polovinu vyplacené náhrady při dočasné pracovní neschopnosti zaokrouhlené na korunu nahoru.

Nový tiskový formulář Přehled o výši pojistného

Nový tiskový formulář Přehled o výši pojistného budou nově tisknout všichni zaměstnavatelé. Nahrazuje původní tiskový formulář Přehled o výši pojistného. Přehled o vyměřovacího základech se již nebude používat.

  

Zdravotní pojištění

Zvýšení maximálního vyměřovacího základu
Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění v roce 2009 činí 1 130 640 Kč. Je to 48násobek průměrné mzdy, která pro rok 2009 činí 23 555 Kč.

Pojistné u DPČ, členů družstva a nepravidelné výpomoci
V oblasti nemocenského pojištění došlo ke zvýšení limitu pro účast na nemocenském pojištění u některých skupin zaměstnanců z 400 Kč na 2 000 Kč. Tyto částky jsou jako započitatelný příjem ve zdravotním pojištění důležité pro skupiny zaměstnanců s nastaveným typem poměru DPC - osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti a NV - zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc. Dále se týká členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni. Tito zaměstnanci by měli v dialogu Nastavení na kartě Poměry mít vytvořený typ poměru s nastavením zdravotního pojištění a polem Základ bez ZP ve výši 400 Kč. Tato hodnota se od roku 2009 nebude pro posouzení započitatelného příjmu používat. Rozhodnou částkou bude pro rok částka 2000 Kč, která se bude v následujících letech automiticky upravovat podle vývoje průměrné mzdy.

 

Daň z příjmu

V prosinci 2008 byla schválena novela zákona o daních z příjmů, která byla publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 2/2009 Sb. Novela přináší následující změny.

Pojistné placené zaměstnavatelem

V roce 2009 bude při stanovení základu daně příjem zaměstnance zvyšován o fiktivní částku ve výši 34 % vyměřovacího základu.

Sazba daně z příjmů fyzických osob (§16 ZDP)

Podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů měla v roce 2009 klesnout sazba daně na 12,5 %. Novelou zákona daních z příjmů však byla ponechána jednotná sazba daně ve výši 15 %.

Snížení slevy na dani – základní (§ 35ba ZDP) a daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP)

Bylo zrušeno plánované snížení slev na dani. Stejně tak byla pro rok 2009 zachována sleva na dani – základní a daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši platné pro rok 2008.

Zaokrouhlování superhrubé mzdy (§6 odst. 13 ZDP)

Od 1. 1. 2009 je pro účely stanovení superhrubé mzdy pojistné na sociální i zdravotní pojištění zaokrouhlováno na celé koruny nahoru.

Vzdělávání zaměstnanců (§ 6 odst. 9 písm. a) ZDP)

Ve vazbě na daňové posouzení bylo problematické posuzování plnění zaměstnavatele ve formě vzdělávání zaměstnanců při rozlišení prohlubování a zvyšování kvalifikace. Novelou zákona bylo stanoveno, že kriteriem pro posouzení toho co je a co není zvyšování kvalifikace bude okolnost, zda je toto vzdělávání zaměstnance považováno v souladu se zákoníkem práce jako výkon práce nebo jako překážka na straně zaměstnance.

Maximální vyměřovací základ

Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení i zákon o pojistném na zdravotní pojištění stanovuje u zaměstnanců maximální vyměřovací základy. Jedná se o částku ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Pro rok 2009 činí maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč (48 x 23 555 Kč). Po dosažení maximálního vyměřovacího základu nebude zaměstnavatel odvádět pojistné, které platí sám za sebe ze svých prostředků (34 %), ani pojistné, které platí zaměstnanec (11 %). Přestává se také zvyšovat daňový základ z titulu superhrubé mzdy.

Základ daně u zahraničních zaměstnanců

Ze zákona dále vyplývá, že u zahraničních poplatníků budou základem daně příjmy zvýšené o částku odpovídající povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, a to bez ohledu na skutečnost, zda za tohoto zaměstnance má zaměstnavatel povinnost platit povinné pojistné či nikoli. Do složek Zahraniční SP zaměstnavatele a Zahraniční ZP zaměstnavatele je tedy nutné vždy zadat výši pojistného, kterou by zaměstnavatel platil, pokud by podléhal sociálnímu a zdravotnímu pojištění podle českých předpisů.

Limit příjmu pro slevu na partnera

Zákonem byl také zvýšen limit vlastního příjmu manželky (manžela) ze 38 040 Kč na 68 000 Kč pro určení nároku na uplatnění slevy na partnera při ročním zúčtování daně, a to i zpětně pro rok 2008.

 

Další změny

Výpočet srážek ze mzdy v roce 2009

Nařízením vlády č. 449/2008 Sb. došlo ke změně částky normativních nákladů na bydlení jednotlivce, která se promítá do výppočtu základní nezabavitelné částky pro výpočet srážek ze mzdy v roce 2009. Tato částka je zvýšena o 649 Kč a pro rok 2009 tedy činí 3 804 Kč. Tato částka se nově použije pro srážky ze mzdy za leden 2009. Nastavení částky je možné zkontrolovat v dialogu Mzdy|Nastavení - karta Sociální - pole Normativní náklady na bydlení.

Výpočtu srážek se týká také změna platná již od prosince 2009, která byla k dispozici od vydání 20081218. Více viz článek Mzdy - Zahrnování DNP do příjmu pro výpočet srážek za prosinec 2008 a později

 

Uzávěrka

V rámci funkce měsíční úzávěrky (volba Mzdy|Uzávěrka) se v roce 2009 neprovádí výpočet denního vyměřovacího základu pro účely výpočtu dávek nemocenského pojištění. Vyměřovací základ se v roce 2009 nezobrazuje v dialogu Mzda. Funkci uzávěrka nyní postačuje pouštět v posledním období každého čtvrtletí, tzn. v období 3, 6, 9 a 12. V těchto obdobích dojde k výpočtu průměrných hodinových výdělků.

 

Zadávání absencí po ukončení pracovního poměru

Vzhledem ke změně metodiky vedení evidenčních listů se mění způsob zadávání absencí po skončení pracovního poměru. Vyloučené doby po skončení pracovního poměru se na ELDP již neevidují, kromě vyloučených dob, které trvají z roku 2008. Mzdové složky Nemoce, OČR a PPM začínající v roce 2009 je nutné v poli Platnost do a Likvidace do ukončit nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru. Při vytváření mezd od roku 2009 nevytvářejte mzdy pro ukončené pracovní poměry, pokud nejde o vyrovnání peněžních částek. Složky, které trvají z roku 2008, se evidují a vykazují podle pravidel roku 2008 až do konce roku 2009.

 

 

Mzdové složky

Nové

Náhrada při DPN - složka se vytvoří při výpočtu mzdy po zadání složky Nemoc při dočasné pracovní neschopnosti s nárokem na náhradu mzdy. Předpokladem pro vytvoření složky je zadání hodin náhrady a průměrnýho výdělku, kterými se má náhrada proplatit. Složka nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění ani do základu daně. Jako ostatní složky náhrady mzdy je podle §145 ZP považována za jiný příjem a jako jiný příjem se zahrnuje do čisté mzdy. Jako součást čisté mzdy bude zahrnuta do tisku potvrzení přijmu a do čistého příjmu pro srážky ze mzdy.

Náhrada při DPN - oprava - složka slouží k případným opravám složky Náhrada při DPN v případě dodatečného snížení nebo odebrání náhrady nebo chybně zadaného počtu hodin nebo průměrného výdělku náhrady. Zahrnutí do výpočtu mzdy je obdobné jako u složky Náhrada při DPN.

Náhrada při DPN - zvýšená - složka slouží k zadání částky podle §192 odst. 3 zákoníku práce, kterou může vyplácet zaměstnavatel jako náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nad rámec zákonného minimálního limitu. Do složky je nutné zadat částku a počet dnů, za které je poskytnuta. Maximální výše částky není kontrolována. Počet dnů v poli Dny této složky se odčítá od počtu dnů, které jsou v ELDP zahrnuty jako vyloučené doby za tuto pracovní neschopnost. Z této částy je odvedena daň, sociální a zdravotní pojištění zaměstnance i zaměstnavatele. Složku je možné nastavit tak, aby počítala částku jako procento průměrného výdělku (Vliv=Nahrada,Formulář=3,Sazba=požadovaná sazba náhrady, Pracovní dny=Ano). S tímto nastavením složka počítá v poli Dny pracovní dny. Pokud je zvýšená náhrada poskytnuta i za svátek v době DPN, je nutné počet dní v poli Dny navýšit.

Náhrada při DPN - náklad - složka slouží k nastavení účtování 1/2 náhrady při DNP. Složka neslouží k zadávání a je přístupná pouze k nastavení předkontace v dialogu Zaúčtování mezd.

Prac.volno-péče o dítě 3-4 let - složka slouží k evidenci doby po skončení rodičovské dovolené, která trvá maximálně do 3 let věku dítěte. Doba péče o dítě od 3 do 4 let věku dítěte není na rozdíl od rodičovské dovolené vyloučenou dobou pro určení rozhodného období. Používá se výlučně k tomuto účelu u osoby, která patří mezi osoby, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění (z důvodu péče o dítě). Složka má z tohoto důvodu nastaven parametr Dny kvalifikovaných důvodů, aby nebylo bráno v úvahu nastavení pole Doplatek ZP do MVZ.

Prac.volno-zákonné bez náhrady - složka je obdobou složky Omluvená absence. Používá se pro evidenci dní pracovního volna, na které má zaměstnanec nárok ze zákona a bez nároku na náhradu mzdy (např. volno na stěhování, druhý den svatby apod.) Dny této složky jsou dny pro rozhodné období pro výpočet denního vyměřovacího základu. Za každý takový den je dopočítáno zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, pokud ho má zaměstnanec stanoven (nezatrženo pole Plátce stát, resp. Doplatek ZP do MM). Nastavením pole Vliv na Doplatek je možné docílit toho, že celý doplatek ZP bude sražen zaměstnanci, pokud se tak zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou. Složku mohou využít zejména uživatelé, které mají u složky Omluvená absence nastaven parametr Dny kvalifikovaných důvodů na Ano, aby ze složky nebylo odváděno ZP, přestože to není doporučené nastavení.

Nemoc způsobená úmyslně - složka se bude používat pro dny dočasné pracovní neschopnosti způsobené úmyslně. Dny této složky nejsou vyloučenými dny pro účely ELDP, ani vyloučenými dny pro rozhodné období pro výpočet denního vyměřovacího základu.

Nemoc snížená o 50% - složka se použije, pokud je nutné snížit náhradu mzdy podle předpisů nemocenského pojištění o 50%. Obdobnou složku lze vytvořit a použít při požadovaném krácení o jiné procento, pokud chce zaměstnavatel krátit náhradu při DPN z důvodu porušení povinností práce neschopného.

Upravené

Neplacené volno - parametr Omluvená absence nastaven na Ne. Tato složka se používá pro evidenci pracovního volna, na které není nárok z žádného zákona. Tyto dny nejsou nově vyloučenými dny (omluvenou absencí) pro určení rozhodného období pro výpočet denního vyměřovacího základu. Pro dny zákonného nároku na pracovní volno se používají mzdové složky k tomu určené (Nemoc, OČR, PPM, Rodičovská dovolená, Omluvená absence - pro pracovní volno bez nároku na náhradu), složky s typem složky Náhrada denní, Náhrada hodinová a Překážky v práci - pro pracovní volno s nárokem na náhradu).

Neplacené volno s doplatkem - obdobně složce Neplacené volno

 

Tiskové formuláře

Nové

Příloha k žádosti o ND

Náhrada při DPN


Upravené

Celkový přehled mezd

Celkový přehled mezd za období od - do

Mzdové listy

Mzdové listy - SQL

Mzdové listy za období od - do

Výplatní lístek

Nemocenské pojištění

Sociální pojištění

Mzdové náklady

Mzdové náklady za období od - do

Přehled o výši pojistného

Malá rekapitulace

Potvrzení o zdanitelných příjmech