Přizpůsobení definované sestavy ROZVAHA účtovému rozvrhu firmy

Pro sestavení výkazu Rozvaha slouží vzorce v definované sestavě. Před jejím sestavením je třeba zaktualizovat Účtovou osnovu i Účtový rozvrh (pro aktuální i minulé období). Námi připravené vzorce jsou založeny na obvyklé účetní osnově pro podnikatele. Pokud používáte standardní čísla účtů osnovy pro podnikatele, bude výkaz Rozvaha fungovat tak, jak je námi dodán. Výjimku tvoří několik řádků výkazu, které lze vyplnit pouze na základě analytického členění účtů. Protože analytické členění není standardizováno (každá účetní si sestavuje vlastní účtový rozvrh), je potřeba přizpůsobit vzorce definované sestavy, které vyžadují analytické členění, podle vlastního účtového rozvrhu.

Typy úprav:

  • Doplnění účtů, které se do rozvahy nenačítají.
  • Odstranění účtů, které se načítají vícekrát.
  • Úprava pro načítání dlouhodobých závazků/pohledávek.
  • Funkce IIF. Účty, které mohou vstoupit na aktiva či na pasiva dle zůstatku, chce firma vyhodnocovat po analytikách, nikoli v součtu za syntetiky.

Doplnění účtů

Do rozvahy se načítají i ty účty, které mají mít v závěrce nulový zůstatek. Výjimku tvoří účet 395, který se do sestavy nenačítá. Při tisku výkazu v průběhu roku je třeba zohlednit i tyto účty. Lze je tedy přidat do již existujícího vzorce. Doporučujeme upravit pouze vzorec pro aktuální období (sloupec D) – při tisku minulého období by toto konto již mělo být bez zůstatku.

 

Tabulka 1

ÚČET Doporučený řádek úpravy POPIS
395   Vnitřní zúčtování – pomocný účet, který by i v průběhu roku měl být nulový.

Příklad

=ZK(12, "395")

Úprava účtů dle analytického členění

U účtů, které dle své povahy mohou vstupovat na více řádků výkazu Rozvaha, je třeba provést doplnění a úpravu dle analytického členění účtu. V Tabulce 2 je uvedeno, kam jsou účty nasměrovány. Mají-li vstoupit na jiný řádek sestavy, je třeba provést úpravu sestavy doplněním konta včetně analytiky, toto konto zároveň odečíst na řádku v Tabulce 2. Nejsou-li účty uvedené v Tabulce 2 v účetnictví účetní jednotky používány, není třeba žádné úpravy.

 

Tabulka 2: Úprava se týká zejména těchto účtů a řádků

KONTO Směřuje na řádek ve sloupci „D” Směřuje na řádek ve sloupci „E” Směřuje na řádek ve sloupci „G” Popis
091   7 7 Opravná položka k majetku
092   16 16 Opravná položka k majetku
095   25 25 Opravná položka k majetku
096   28 28 Opravná položka k majetku
291   73 73 Opravná položka k cenným papírům
391   58 58 Opravná položka k pohledávkám
459 106 106   Ostatní rezervy
461 130 130   Úvěr
479 132 132   Ostatní závazky

Příklad

Odečet analytického konta

=ZK(12, "091")-ZK(12, "091 999") Přidání na jiný řádek

Přidání do jiné části sestavy

=ZK(12, "091 999")

Odstranění účtů

V případě, že by bylo potřeba některé účty do sestavy nenačítat, lze použít následující úpravu:

  • Smazat celý vzorec a místo něj zapsat nulu (pouze v případě, že obsahuje jen jeden účet).
  • Rozlišit jednotlivé řádky analytikou, a to i neexistující. Doplněním nepoužívané analytiky do vzorce docílíte toho, že načítaná částka bude nula.

Příklad

= ZK(12,  "391 999")

Úprava pro načítání dlouhodobých závazků/pohledávek

  • Ve vzorcích rozvahy je pro dlouhodobé pohledávky a závazky připravena analytika začínající devítkou, tj. například 311 9. Pokud používáte jinou analytiku, je možné buď zůstatky účtů pomocí interního dokladu přeúčtovat nebo upravit vzorečky v definované sestavě.
  • Jestliže máte pod jednou syntetikou více analytických účtů dlouhodobých pohledávek či závazků, doporučujeme sjednotit je právě tak, aby jejich analytika začínala stejným číslem. Usnadní to tak vytváření vzorců.
  • Při opravě vzorců je třeba nezapomenout upravit i řádky pro krátkodobé pohledávky a závazky, kde je vzoreček sestaven rozdílem (z celkové částky účtu se odečítá hodnota dlouhodobých, která patří na jiný řádek).

Příklad

=ZK(12, "311")-ZK(12, "311 9")

 

Tabulka 3: Úprava se týká těchto řádků a účtů

KONTO řádek ve sloupci „D” řádek ve sloupci „E” řádek ve sloupci „G”
255 9 113; 129 113; 129  
311 9 48; 58   48; 58
313 9 48; 58   48; 58
314 9 54; 65   54; 65
315 9 48; 58   48; 58
335 9 56; 67   56; 67
351 9 49; 59   49; 59
352 9 50; 60   50; 60
354 9 53; 62   53; 62
355 9 53; 62   53; 62
358 9 53; 62   53; 62
364 9 123; 137 123; 137  
365 9 123; 137 123; 137  
366 9 123; 137 123; 137  
367 9 123; 137 123; 137  
368 9 123; 137 123; 137  
371 9 56; 67   56; 67
372 9 125; 143 125; 143  
373 9 (*) 56; 67; 125; 143 125; 143 56; 67
374 9 56; 67   56; 67
375 9 56; 67   56; 67
376 9 56; 67   56; 67
377 9 125; 143 125; 143  
378 9 56; 67   56; 67
379 9 125; 143 125; 143  
381 9 69; 79   69; 79
382 9 70; 80   70; 80
383 9 145; 148 145; 148  
384 9 146; 149 146; 149  
385 9 71; 81   71; 81
388 9 55; 66   55; 66
389 9 124; 142 124; 142  
459 9 106; 109 106; 109  
461 9 115; 130 115; 130  
471 9 119; 134 119; 134  
472 9 120; 135 120; 135  
473 9 114; 129 114; 129  
474 9 125; 143 125; 143  
475 9 116; 131 116; 131  
478 9 118; 133 118; 133  
479 9 117; 132 117; 132  
KONTO řádek ve sloupci „D” řádek ve sloupci „E” řádek ve sloupci „G”

(*) Tento účet se v jednom vzorci vyskytuje vícekrát, protože je použita funkce IIF, tzn., že Vario vyhodnocuje, zda je zůstatek kladný či záporný a podle toho do řádku zapíše příslušnou hodnotu.

Použití funkce IIF

Některé účty mohou podle zůstatku vstupovat buď do aktiv nebo do pasiv. Vzorce vyhodnocují stav celé syntetiky v součtu. Pokud firma chce zohledňovat a samostatně vyhodnocovat jednotlivé analytiky, je třeba vzorce upravit. Většinou se tato úprava týká kontokorentních účtů 221.

 

Tabulka 4: Účty s použitou funkcí IIF

KONTO řádek ve sloupci „D” řádek ve sloupci „E” řádek ve sloupci „G” Popis
221 77;130 130 70 Kontokorent
336 63;140 140 63 Zúčtování soc.a zdr.
341 64;141 141 64 Daně
342 64;141 141 64 Daně
343 64;141 141 64 Daně
345 64;141 141 64 Daně
373 67;143 143 67 Pohl. a záv. s term. operací
398 62;137 137 62 Spojovací účet při sdružení
481 51;121 121 51 Odložená daň pohl. a závazek

Příklad

=IIF (ZK(12, "221")<=0, 0, ZK(12, "221"))

nebo

=IIF (ZK(12, "221 100")<=0, 0, ZK(12, "221 100"))+(ZK(12, "221 200")<=0, 0, ZK(12, "221 200"))

 

U některých účtů není nutné funkci IIF zachovávat, protože je pro každý typ účtování použita jiná analytika. Např. 481 musí mít na samostatných analytikách účtovaný závazek a samostatně pohledávku. Původní vzorec =IIF(ZK(12, "481")>=0,ZK(12,"481"),0) je tedy možné zjednodušit např. na =ZK((12, "481 100")

 

Související dokumenty