Zobrazení agendy Sklad – Obrátkovost

Tento článek navazuje na popis zobrazení Obrátkovost v dokumentu Zobrazení agendy Sklad.

Obrátkovost a doba obratu

Doba obratu vyjadřuje počet dní, za který se vyskladní průměrný stav zásob na skladě. Obrátkovost zásob vyjadřuje průměrný denní pohyb zboží. Datumový* interval před spuštěním zobrazení vždy filtruje pohyby na základě datumu* skladového dokladu.

Příklad 1: Extrémní příklad

Pokud budete zkoumat období jednoho dne, kdy ráno naskladníte 1 ks Autoatlasu (-) a během dne ho prodáte, takže na konci dne máte skladem 0 ks, pak dostáváte obrátkovost 2 a dobu obratu 0,5.

  • Průměrné množství na skladě = 0,5
  • Počet dní zkoumaného intervalu = 1
  • Množství vydaného zboží během zkoumaného období = 1

Obrátkovost tedy říká, že průměrné množství na skladě 0,5 ks se stihne za jeden den dvakrát prodat, doba obratu je půl den.

Příklad 2: Reálný příklad

Pokud budete zkoumat období 30 dní, kdy na začátku zkoumaného intervalu naskladníte 100 ks Autoatlasu (-) a během zkoumaného období jste všechno prodali, pak dostáváte obrátkovost 0,066 a dobu obratu 15.

  • Průměrné množství na skladě = cca 50 (přesná hodnota průměru závisí na struktuře výdejů a příjmů, vysvětlení viz níže)
  • Počet dní zkoumaného intervalu = 30
  • Množství vydaného zboží během zkoumaného období = 100

Doba obratu tedy říká, že průměrné množství na skladě 50 ks se vyskladní průměrně za 15 dní.

Průměrně skladem

Průměrné množství zásob na skladě se vypočítává individuálně pro každý produkt a variantu. Výpočet probíhá tak, že se posbírají všechny příjmy a výdeje ve vybraném období a ke každému pohybu se dopočítá množství skladem po pohybu. Tato posloupnost množství by teoreticky umožnila sestavit graf vývoje skladových zásob, nicméně my jí využíváme pouze pro výpočet průměrného množství skladem ve zvoleném období. Jedná se o prostý průměr a časový faktor zanedbáváme.

Příklad 1

Pokud budete mít na začátku zkoumaného období skladem 100 kusů Autoatlasů mini (-) a těsně před koncem zkoumaného období všechny prodáte, bude průměrné množství na skladě cca 50 kusů. Ano, pokud bychom to počítali váženým průměrem, po většinu času ve zkoumaném období jste měli těch 100 ks a vážený průměr by tím byl výrazně ovlivněný, ale to už bychom v dotazu** opravdu těžko počítali. Ve výpočtu průměrného množství zásob tedy máme toto zjednodušení.

Příklad 2

Průměr může být ovlivněný také tím, po jakých množstvích probíhá vyskladňování. U příkladu 1 se může výsledný průměr pohybovat cca v rozsahu 40 – 60 ks. První tabulka ukazuje příklad s rovnoměrným vyskladňováním, druhá tabulka zobrazuje příklad s nerovnoměrným vyskladňováním. Z výsledků je tedy vidět, že výsledný průměr není pouze průměrem počátečního a koncového množství skladem, ale respektuje i vývoj množství v průběhu období.

 

Tabulka 1: Příklad s rovnoměrným vyskladňováním.

Pohyb Datum Množství Skladem po pohybu
Naskladnění 1.9.2015 100 100
Vyskladnění 5.9.2015 -20 80
Vyskladnění 12.9.2015 -20 60
Vyskladnění 18.9.2015 -20 40
Vyskladnění 22.9.2015 -20 20
Vyskladnění 30.9.2015 -20 0
Průměr     50,00

 

Tabulka 2: Příklad s nerovnoměrným vyskladňováním.

Pohyb Datum Množství Skladem po pohybu
Naskladnění 1.9.2015 100 100
Vyskladnění 5.9.2015 -20 80
Vyskladnění 12.9.2015 -35 45
Vyskladnění 18.9.2015 -15 30
Vyskladnění 22.9.2015 -10 20
Vyskladnění 30.9.2015 -20 0
Průměr     45,83

 

* U podstatného jména datum lze v některých typech textů (zvláště těch, v nichž je třeba rozlišit kalendářní a počítačová data) tolerovat i tvary mužského rodu, zejména v množném čísle, tj. datumy, datumů, datumům, datumy, o datumech, datumy, např. V uložených datech se bude nejčastěji vyhledávat podle datumů.

** Dotaz v Accessu můžete chápat jako filtr dat v tabulce. V dotazech se zadávají kritéria, která mají za úkol určit záznamy, které chcete zahrnout do výsledku dotazu.